Stránky

pátek 6. ledna 2017

#33 Oběť

Nepočítačová hra pro středně velkou skupinu hráčů, pokud možno s Vypravěčem (menší skupiny mohou hrát i bez Vypravěče, případně bude Vypravěčem jeden z hráčů). Hru inspiroval film Věc, kdy skupina vědců na severním pólu, tedy totálně odříznutá od civilizace, objeví neznámou a dost agresivní formu života (zvolit lze ale libovolné téma virů, mimozemské radiace, cokoli). Věc infikuje svou oběť dotykem a tím z ní udělá další Věc. Věc se šíří řetězovou reakcí od svého nejčersvějšího hostitele a snaží se proměnit všechny výzkumné pracovníky na stanici. Ti se musí bránit tím, že donutí Věc, aby infikovala jinou Věc - a tím se její šíření zastaví.

Na začátku hry si hráči vylosují papírky, kdy jeden z nich obsahuje znamení, že právě tento hráč je Věc. Vypravěč usadí všechny hráče do kroužku a vyzve je ke spánku. Hráči sklopí hlavu a zavřou oči. Vypravěč vyzve poslední nakaženou Věc, aby se probudila a rozhodla se, na koho chce přenést nákazu. Pokud je vypravěč zároveň hráčem, tak dotyk provede přímo Věc, jinak Vypravěč. Věc usíná. Následně se všichni probudí a Vypravěč oznámí, že mezi hráči je 1+(počet kol) Věcí.

Úkolem nenakažených je identifikovat Věc(i), úkolem Věci je infikovat všechny nenakažené.

Ve hře je de facto jenom jediné pravidlo, které se musí dodržovat a sice, že pokud se Věc dotkne někoho, kdo už je Věc, hra končí a hráči musí prozradit své role.

A to je vlastně všechno! Popis hry je skutečně prostinký a více není pro hraní třeba, užijte si to!



Ale pro Vypravěče je tady několik poznámek a námětů, jak hru vést (SPOILERY!):

Vtipem hry je fakt, že Věc neví, kdo je již nakažený z nějakoho minulého kola a kdo ještě ne. Hra Oběť je tedy spíše psychologickou záležitostí, než-li klasickou hrou na vítěze a poražené. Jeden z principů, který se opakuje, je Vypravěčovo konstatování, že mezi hráči je již 1+(počet kol) Věcí. Je to logická informace, ale nemusí být nutně pravdivá. Věc se totiž může rozhodnout nepřenést nákazu dál (tj. obětuje se, jakoby se dotkla sama sebe), ale hra pokračuje. Smyslem je vybudovat paranoiu, kdy jsou hráči přesvědčení, že všichni ostatní musí být Věc, protože jich se nikdo nedotknul. Hašteření hráčů může přerůst do podoby, která si vyžádá předčasné ukončení hry a rekonstrukci od samotného začátku hry v otevřeném prostředí. I to je možný konec hry!

Vypravěč se může domluvit s jedním z hráčů, aby do diskuzí vnášel zmatek či ji naopak pomáhal rovnat v roli nezávislého elementu. Vypravěč může svého asistenta "nakazit" Věcí a posunky se domluvit, kudy odvíjet hru dál.

Při hraní Oběti je kritická komunikace mezi hráči. Nenakažení se snaží přežít, samozřejmě, ale jak na to? Jak se může nenakažený hráč vůbec bránit? V pravidlech hry není žádná nápověda. Vypravěč sleduje rozhovory hráčů a může je trochu navigovat. Například může hráče vybídnout k uzavření paktu, že když bude jeden z nich nakažený, že se v následujícím kole obětuje a NEPŘENESE nákazu na někoho jiného. Anebo se možná jeden hráč nabídne, že už je určitě čistý a že se obětuje za ostatní, ať se poslední Věc dotkne jeho v dalším kole - přičemž nikdo nemá šanci ověřit, jak to ve skutečnosti je. V prvních kolech je typické, že jsou hráči zmatení, frustrováni a bezmocní, počet Věcí se zvyšuje, ale obrana není veškerá žádná.

Vypravěč dál koriguje diskuzi a může navrhnout řešení. Příklad - máme 5 hráčů, z toho 3 Věci, zbývají dva nenakažení. V dalším kolem zbyde jenom jeden čistý hráč, takže snadno identifikuje 4 Věci, není tomu tak? Jak ale donutit ostatní k přiznání, že jsou Věcí, když každý může tvrdit, že se jich za celou hru nikdo nedotkl?

A tohle je vlastně celá pointa: Nejčistší varianta Oběti spočívá v tom, že losované papírky na začátku hry neobsahují žádné znamení.

Čistě z příběhového hlediska je dobré dodat, že ve filmu se sice hrdinům podařilo Věc zastavit, ale zároveň zůstali uprostřed Arktidy bez jakýchkoliv zásob či zdroje tepla, takže jejich snažení vyšlo tak jako tak vniveč z hlediska přežití. Pro hru Oběť by ale Vypravěč měl volit takový příběh, aby ve své skupině vyvolal zamýšlené emoce, tj. může to dopadnout i dobře!